Teď už mi to utíká

“Teď už ti to utíká, co?”. Je to k nevíře, ale už tu jsem více než 5 měsíců, což znamená, že už je má mise za půlkou. A popravdě mě to celkem deprimuje, protože se mi domů moc nechce. Nicméně není v tom žádné pobláznění amerikou. Důvody jsou čistě pragmatické - po návratu mě totiž čeká například hledání bytu v Praze (před rokem to byl opravdu poděs), hledání práce, placení složenek, placení za jídlo, placení za všechno, bakalářka, státnice a rozhodování co dál se životem.

Teď už to mohu poměrně jasně prohlásit - rok na MSOE je z pozice exchange studenta především luxusní dovolená. Jedinou mojí starostí je jen a pouze škola. Upřímně MSOE není vůbec zlá instituce, ale jelikož všechny hardcore předměty už mám odstudované na FITu a ty zbývající co potřebuji tu většinou vůbec nejsou (aneb není tu samostatný obor teoretické informatiky), tak jsem tu tak trochu navíc. Tudíž z těch 15 předmětů, co tu odstuduji, jsou jen 3-4 opravdu důležité (tzn. nahradí mi povinný předmět ve třeťáku). Zbytek už je jen o tom, co mě zajímá (což na druhou stranu není vůbec špatné) a co mi pasuje zrovna do rozvrhu (volné pátky a nikdy jinak). Sečteno a podtrženo, mám spoustu času. A tak každý den hodinu až dvě investuji do tenisu, běhání, plavání, posilovny nebo sauny (vše je neomezeně a kdykoliv zdarma). Ostatně poslední dobou je tu tak mizerné počasí, že bych se asi zbláznil sedět jenom ve škole nebo na koleji. A další hodinu až dvě do čtení knížek, což mě až překvapivě začalo bavit.

Původní motivace byla se posunout s angličtinou, nicméně funguje to i jako parádní duševní odpočinek. A taky mám alespoň nějaké pořádné využití pro iPad. :) Na druhou stranu se těším na pivo pod 30kč, guláš s pěti, pinčes, přeplněné autobusy Humpolec-Praha (uvažuji o tom, že bych cestou z letiště dal přednost AZ-busu před rodinou, abych se co nejrychleji aklimatizoval) a samozřejmě spoustu lidí. Poslední 4 měsíce… :-(