Placení kartou

Tohle je jenom jedna z takových těch malinkatých drobností. Placení kartou. Narozdíl od ČR tu terminál najdete snad úplně všude. Důkazem budiž, že jsem ještě ani jednou nemusel použít ATM a to jsem s sebou měl při příletu jen necelých $200 v hotovosti. Jeden podstatný rozdíl tu ale je. U nás totiž prakticky vždy placení funguje přes čip a zadání PINu, což je relativně bezpečné a ospravedlňuje to malé zdržení. Tady to funguje jinak - všude vám projedou jen onen pásek (většinou si “swipenete” sami). Pokud navíc platíte jen něco menšího, tak máte hotovo. Pokud je částka vyšší, tak se musíte ještě podepsat. Je to sice rychlejší zato ale mnohem nebezpečnější. Na co mi pak je, že mám zakázané platby po internetu, když mi může po zcizení karty odsát účet i ten největší žebrák, který ani nemá počítač. Navíc důchodci tu mají ještě v oblibě vypisovat šeky, což by trvalo dlouho i mladému člověku, kterému se ještě netřesou ruce. Jasný, vypadá to hrozně stylově, ale pro zaplacení 5 rohlíků v supermarketu se to rozhodně nehodí.