Konec semestru na Techu
Konec semestru na amerických školách je zcela odlišný než na českých. Poslední týden má přezdívku „dead weak“ neboli „mrtvý týden“. Je to tradičně nejvystresovanější týden v roce, protože během něho musí studenti dodělat a odevzdat semestrální/týmové práce. Je to týden, kdy je knihovna plná i v noci, kafe teče proudem a na kolejích panuje tichý režim. Učitelé mají také často zakázáno zadávat další testy či kvízy. S dead weak se pojí i různé tradice. Na Georgia Techu je to Midnight Madness. Každou půlnoc během tohoto týdne otevřou lidé na kampusu okna a začnou křičet, což slouží jako odbourávač stresu. V knihovně se během toho také rozdává kafe a energy drinky zdarma. V pátek pořádá škola sportovní turnaje. Poslední půlnoc pak zaměstnanci školy včetně prezidenta servírují „snídani“.
Po mrtvém týdnu následuje „final week“ neboli „zkouškový týden“. Během něho musí proběhnout všechny závěrečné zkoušky. Na každou z nich máte pouze jeden jediný pokus. Neexistují opravy. Termín zkoušek je shodný/podobný s normálním rozvrhem. Pokud si náhodou složíte dvoudenní rozvrh jako já, tak si jich napíšete i více během jednoho dne. Zkoušky mají typicky váhu 30-35% výsledné známky, což je celkem hodně. Navíc není moc času na přípravu, protože v mrtvém týdnu se musíte věnovat projektům. Na ČVUTu to bývalo dokonce kolem 50%, ale možnost oprav (i když tu jsem využil snad jen 1x) a rozložení až do 6 týdnů dělala zkoušky daleko jednoduššími. Profesoři pak musí do následujícího pondělí zveřejnit závěrečné známky. Jak jsem dopadl?
První semester po 5 letech bez ztráty kytičky. :-) Nejvíc mě potěšilo Ačko z Applied Cryptography. Byl to jeden z těch předmětů, kde jsem celkem často byl totálně ztracenej. Předmět ke kterému nebylo moc materiálů či cvičných příkladů. Předmět kde jsem málokdy dostal z domácího úkolu víc než 50%. Jak funguje známkování? Všichni profesoři použili „curve“ neboli „křivku“. Na konci roku sečtou body z jednotlivých úkolů, zkoušek a projektů a následně dají X% Aček (kolem 30), X% Beček (kolem 40) a několik C, D a F. Výhodou je, že pokud profesor neodhadne přesně náročnost zkoušek, tak to neznamená, že všichni dostanou mizerné známky či rovnou propadnou.
Třeba v Applied Crypto jsem se pohyboval někde lehce nad 70% a přitom oficiálně by mělo být A až za 90+%. Nevýhodou je pak jistá soutěživost. Sobecky si přejte, aby vaši spolužáci co nejvíce pokazili své testy, protože vám to pak zajistí lepší známku. Také ztrácíte představu o tom, jak si v průběhu semestru vlastně stojíte. Na ČVUTu se nikdy křivka nepoužila. V některých předmětech (lineární algebra…) tak bylo extrémně náročné dostat lepší známku než C. Na druhou stranu, abych na Techu získal titul musím ze všech oborových předmětů dostat nejhůře B, z volitelných C a udržet si GPA 3.5+, což znamená mít minimálně půl na půl Ačka a Bečka. ČVUTem se můžete klidně „proEčkovat“. Ve výsledku je tak známkování srovnatelné, s tím že na Techu ho uměle posunou o 2 známky výš. Špatná zpráva, pokud se hlásíte na americkou školu a musíte jim vysvětlovat mizerný průměr ze školy české.
A jaké byly samotné předměty? Už jsem to vícemeně popsal tady. Všechny mě dost bavily. Některé byly lehčí (Intro To Info Security, Computer Networks), těžší (Secure Computer Systems) a na hranici pochopitelnosti (Applied Cryptography). Týmové projekty byly vcelku také fajn. Měl jsem dost velké štěstí na lidi v Applied Cryptography, protože byli jedni z mála, kteří koncepty z předmětu pořádně ovládali a dost mi tak pomohli nejen v projektu ale i v přípravě na zkoušky. Obklopit se schopnými lidmy je půlka úspěchu.
K mému překvapení mě předměty nadchly pro celý obor, což je asi to nejzásadnější. Začal jsem číst více blogů zaměřených na bezpečnost a sledovat i některé konference. Toť v kontrastu se strojovým učením, což byla moje původní volba. Oblast také rozhodně zajímavá a patří jí bezesporu budoucnost, ale nikdy mi moc nešla pravděpodobnost a statistika. Teorie čísel je mi daleko bližší. Pokud chcete něčemu v informatice opravdu rozumět a přispět, tak velmi rychle narazíte na hromadu pokročilé matematiky bez které se nikam nepohnete. Časem bych chtěl napsat i nějaký článek (články) o tom, co to informační bezpečnost vlastně je a jak se dotýká všech lidí víc než si myslí. Ať už z technického/odborného pohledu tak i filosofického. A třeba i praktického - o tom jak a proč se (ne)chovat na internetu.