Jídlo

Co se vám vybaví při spojení: “Amerika + jídlo” ? Burger? Hranolky? Pizza? Cola? Správně. Bohužel to není stereotyp, ale realita. Američané opravdu postrádají nějakou smysluplnější, zdravější a osobitější kuchyni. To vás ale jako návštěvníka nemusí nijak svazovat. Pokud chcete, tak se junk food můžete celkem snadno vyhnout. Výběr je totiž obrovský a není problém si najít třeba oblíbenou mexickou restauraci. Školní jídlo Jednou z mnoha výhod, která plyne z dohody mezi MSOE a ČVUT je to, že máme prakticky veškeré jídlo pocházející ze školních zařízení zdarma. Taková zařízení tu fungují tři. První a nejnavštěvovanější z nich je RWJ cafeteria. Ta jediná funguje na masovém principu, který je běžný i v našich menzách. Tedy ne tak docela. Narozdíl od naší menzy neplatíte za to, co si naberete na tác. Při vstupu pouze odečtete jednu jednotku jídla a pak už se můžete nespoutaně přežírat vším, co kolem sebe najdete. A co kolem sebe najdete? Cca 70% položek je pořád stejných nehledě na den či čas. Vždy se tedy můžete těšit na zelenino/ovocný bar, kde si můžete ze salátů, rajčat, okurek a dalších cca 10 komponent nakombinovat co je vám po chuti. K dispozci je samozřejmě několik omáček/zálivek/hořtic/kečupů. Naproti se nachází bar plný sladkostí (sušenky, koláče, různé cukroví, buchty, 3 druhy točené zmrzliny + kornouty) atp. Třetí bar obsahuje musli a takové ty další snídaňové blbosti, které se dají zalít mlékem. Poslední stálou součástí jsou tekutiny: cola, fanta, ionťák, několik druhů džusu, mléko, kafe, čaj a díky bohu i čistá voda…

RWJ Cafeteria

A co se typicky podává v té hlavní proměnné části? K snídani to jsou vždy míchaná vajíčka, vafle, slaninka/klobásky, karbanátky, bramboráčky a další i zdravější věci, na které si moc nevzpomínám :-). K obědu to bývá rýže, brambory, pasta, ravioli, tortily, nachos, různá masa a omáčky, ale třeba i kuskus. Večeře je dost podobná obědu. O víkendu jsou jenom 2 jídla - brunch a dinner, sestava podobná. Druhým zařízením je Skylight café, které funguje už na principu, co si vybereš - to si zaplatíš a je koncipované už jako klasický fastfood. Objednáte si a čekáte. Třetím je Roscoe café, které se stává útočištěm pro ty, kteří potřebují druhou večeři. Zatím jsem ještě neměl tu čest. A chuťové dojmy? Ve srovnání s ČVUT menzami je to značný skok kupředu (i když popravdě si nedovedu představit zařízení, které by v tomto srovnání prohrálo). Nicméně pravdou je, že jídlo je převážně těžké, mastné a nezdravé. Pokud se však budete snažit, tak se vždy dá sestavit něco normálního. Je ale dost těžké se držet na uzdě, když se na vás vždy směje solidní točená zmrzlina. A také je těžké se najíst jenom do polosyta… Nicméně dal jsem alespoň STOP veškerému slazenému pitivu (technicky jsem spíš s ním ani nezačal). S pravidelným pohybem by to snad mělo váhu držet na uzdě. Jinak nabídka se také dost opakuje a s přibývajícím časem se určitě rychle zprotivý. Po takovém guláši se šesti se mi stýská už teď. :) Zmínit ještě musím také “free food”. Jídlo zdarma se nachází prakticky na všech akcích, které škola pořádá a těch je opravdu mnoho. Zde se můžete těšit (spíš “těšit”) na limonády, koblihy, bagety, brambůrky, pizzy, burgery ale i třeba pestřejší rauty (tedy ten byl zatím jen jeden). Také si můžete z různých soutěžích odnést poukázky na jídla  (tímto způsobem jsem se dostal např.: k bagetě ze Subway a Jimmy John’s). Restaurace Ty se dělí na 2 kategorie - fastfoody a normální restaurace. U nás tak nějak platí, že fastfoody jako McD či KFC patří cenově spíše nad průměr. Zdejší ceny jsou téměř totožné, avšak fastfoody tu představují jednoznačně nejlevnější způsob zahnání hladu. Samozřejmě je tu mnohem více řetězců než u nás. Za zmínku stojí třeba Five Guys, který má geniální hranolky. Normální restaurace jsou poměrně drahé. Za nějakých 10USD si dáte nějakou tu pastu. Za dobrou pizzu (ne tu fastfoodovou) zaplatíte 15USD. A za flákotu masa přes 20USD. Supermarkety Poblíž MSOE jsou 2 a jsou shodné jak velikostí, tak nabídkou. Najdete v nich vše, na co si vzpomenete (kromě našeho chleba). Ceny jsou o něco vyšší než u nás, ale ne dramaticky (řekněme tak o 30-50%). Nabídka je mnohem bohatší než u nás a všechno působí mnohem více čistěji, barevněji a urovnaněji. Nemusíte se tedy jako u nás přehrabovat půl hodiny v hromadě plesnivých rajčat (ať žije Billa na Dejvické). A celkově mi přijde, že potraviny jsou kvalitnější než ty naše. Avšak amíci si mnohem více libují ve sladkém a některé sladké věci jsou tak sladké až moc. Nicméně vzhledem k informacím výše nemám ani potřebu nějak mnoho nakupovat. Jinak na kolejích je možnost “uvařit si” bohužel ještě tristnější než na těch našich českých. Vybourejte futra, vracím se domu Velkým stereotypem je tvrzení, že všichni američané jsou tak nějak větší. Upřímně mi nepřijde, že by byl rozdíl mezi stavem v Milwaukee a stavem v Praze. Dokonce bych řekl, že je tu podstatně větší ta část obyvatel, která nějakým způsobem cvičí. V ulicích narazíte na mnohem více běžců a i na té mladší generaci je znát, že školy (střední i vysoké) sportem žijí přece jen více než ty české.