Cesta na Georgia Tech

Já vím, co si myslíte. Začínám ty školy střídat jako ponožky. O tom žádná. Nicméně není to kvůli tomu, že by mě nikde nechtěli a ani tím, že by se mi všude tak nelíbilo. Vždy to byla kombinace zajímavé nabídky, lehčího úsilí a obrovské porce štěstí. A tak mi začíná 17. srpna školní rok na již v pořadí čtvrté vysoké škole. Jde o Georgia Tech v Atlantě, Americe. Přihlášen jsem do 2 ročního magisterského studia na College of Computing v oboru Information Security (Informační bezpečnost). Nová rubrika na blogu založena a tak hurá do psaní. Udělejte si pohodlí, bude to dnes trochu delší.

Pobláznění z Ameriky

Dneska to načnu okénkem do historie. V září 2013 jsem se po třinácti měsících vrátil z Ameriky zpět do Prahy dodělat poslední rok bakaláře na ČVUTu. Bylo to nejlepších 13 měsíců mého života. Z velké části dané tím, že to bylo také 13 měsíců těch nejbezstarostnějších. Život za oceánem mi jednoduše sednul - kombinace blízké kultury a úžasně milých lidí (snad to není jen specifikum midwestu). Velká země ještě větších možností a v mém oboru to platí dvojnásob. Většina toho zajímavého okolo počítačů a internetu se jednoduše děje spíše tam a ne v Evropě, natož Česku. A tak při letu domů už jsem v hlavě plánoval, že se dříve či později pokusím vrátit a získat i nějakou delší pracovní zkušenost. V posledním roce bakalářského studia je zároveň potřeba se rozhodnout, zda pokračovat i v tom magisterském. Přirozeně jsem se tedy začal poohlížet po nabídkách v zahraniční a to především v oné Americe. Bohužel opravdu platí, že studium za oceánem je extrémně drahé a pro většinu našinců bez nějakého stipendia prakticky nerealizovatelné. Navíc i slušná (běžná) stipendia pokryjí třeba 60% nákladů, což pořád většině lidí stačit nebude. Mířit tak musíte pouze na ty nejlepší stipendia (90-100%), ovšem ty se zase výhradně pojí s extrémně výběrovými školami.

Georgia Tech

V listopadu 2013 jsem objevil na stránkách ČVUTu nabídku stipendia na celé magisterské studium na Georgia Techu.

O škole jsem měl už celkem dobré povědomí (jeden z internů ve Westinghousu ho zrovna studoval) a tak se mi rozbušilo srdce nadšením. Vždyť je to jedna z nejlepších amerických škol! Studium zdarma! Magisterské obory! A tak jsem se samozřejmě do konkurzu ihned přihlásil. Stipendium nabízí německá nadace Naumann-Etienne Foundation. Každý rok ho dá jednomu až dvěma studentům z několika evropských škol (tuším že z Německa, Česka - ČVUT, Itálie a Chorvatska). Pokud stipendium získáte, tak si musíte následně podat přihlášku na Georgia Tech (stipendium lze čerpat pouze pro tuto školu) a být úspěšní v přijímacím řízení.

První kolo

Úplně prvním krokem bylo projít přes síto zájemců z řad ČVUT, které má celkem 25 000 studentů. Z toho tak minimálně 5 000 bude už v posledním ročníku bakaláře či výše a mohou se tak přihlásit. Očekával jsem tedy slušný natřesk u nabídky, která je z říše snů. Kolik si myslíte, že se tedy přihlásilo lidí? 200? 100? Kdepak. Byli jsme 2! Slovy DVA! Bylo potřeba zaslat pár dokumentů: motivační dopis, 3 doporučující dopisy, transcript, CV a doložit i úroveň angličtiny (stačilo, že jsem už rok byl v Americe).

Druhé kolo

Prvním kolem jsem tedy prošel tak nějak automaticky. Druhé kolo je pohovor s člověkem z nadace. Diana (z německa) se bohůžel nemohla dostat do Prahy a tak jsme si museli vystačit s videohovorem.

K pohovoru jsem si měl vzít svého mentora - nějakého váženého člověka, který mě dobře zná a bude schopen také zodpovědět pár otázek. Díky ČVUT mentoringu byla volba jasná - Senta Čermáková. Ta mi vůbec ohromně v celém procesu pomohla (doporučující dopisy a morální podpora), za což moc děkuji. Pohovor trval asi 20 minut a padly otázky:

• Proč mám o Georgia Tech zájem?
• Proč jsem si vybral toto stipendium?
• Na jakých zajímavých projektech jsem pracoval?
• Co dělám ve volném čase?
• Jestli sám sebe vidím jako leadra?
• Tři pozitivní a negativní osobní vlastnosti?
• Proč by měl někdo navštívit Prahu a ČVUT?
• Jak bych uspořádal v Americe českou párty? Čím bych nás prezentoval?
• Jaké čtu knížky?
• Jestli mám na ní nějaké otázky?
• Také padly otázky na některé věci z mého životopisu, který si pečlivě předem prošla.

Panovala uvolněná atmosféra a bylo to celkově fajn. Z otázek tak nějak plyne, že Dianu nezajímají jen vaše profesní zkušenosti, ale také to, zda nejste suchaři a máte i nějakou fantazii a kreativní myšlení.

Třetí kolo

To už oficiálně není, ale demonstrujete tím vaše odhodlání. Je dobré poslat po pohovoru dodatečný email, kde shrnete a doplníte proč jste nejlepším uchazečem a poděkujete za pohovor. Je to myslím standardem v západní kultuře (a možná už i u nás?). Pokud se na to vykašlete, tak to může být dokonce i automatické minus.

A ano, je potřeba se bez nějakých cavyků pořádně vychválit, protože to za vás nikdo jiný neudělá! Vyhněte se obratům “pokud mě vyberete” a “byl bych dobrým studentem” a narovinu napište “jsem přesvědčen, že jsem nejlepším kandidátem” a “budu skvělým studentem”. Pak už jen čekáte a doufáte. Já se dozvěděl už někdy v půlce prosince, že mi je stipendium uděleno.

Je vyhráno! Tohle byl doposavaď můj největší životní omyl. Naivně jsem si myslel, že se stipendiem v kapse už budou přijímačky na Georgia Tech pouze formalitou. Už jsem se ani nezajímal o ostatní školy. Kromě dokumentů popsaných výše musíte ještě do přihlášky přidat výsledky z GRE (standardizovaný všeobecný test) a TOEFL (test angličtiny). TOEFL mi byl naštěstí odpuštěn (díky roku studia v Americe), protože jako minimum požadují 100 bodů, což není už úplně lehké získat. Drtivá většina škol chce jen 90 či  80 bodů. Ovšem výběrové školy nasazují laťku výše. Po roce v Americe jsem z TOEFL získal bodů “jen” 97. Bylo to sice téměř bez přípravy, ale i tak jsem byl rád, že mám o starost a test před sebou méně.