Američtí studenti

Jaký je rozdíl mezi studenty tady a u nás? MSOE je velice podobná ČVUT FITu co se týče rozložení práce během semestru (tady trimestru). Podstatná část známky visí ve vzduchu už před zkouškovým týdnem (cca 70%), což je dokonce ještě mnohem víc než u nás (většinou 50%). Chtě nechtě se tedy musíte věnovat jednomu úkolu za druhým. Na úkoly máte samozřejmě vždy dost času (týden až 2). I tady se však vše dělá na poslední chvíli. Samozřejmě najdou se i zde studijní typy (nerdi) a také freshmani, kteří se přirozeně snaží víc, jelikož nejsou ještě tak zaběhnutí a celkem pečlivě je tu během orientation weeku postrašili. Jak to vypadá na hodinách? Očekávál jsem velkou interaktivitu se studenty (třídy jsou většinou pidi ve srovnání s ČVUT), nicméně tak horké to není. Na inženýrských předmětech je zcela běžné, že je na straně studentů ticho celou hodinu. Na humanitních se samozřejmě už celkem diskutuje. Na ekonomickém je to asi nejintenzivnější, ale je nás tam opravdu jen 9. Nejzvláštnější zážitek zatím byl, když jsem skoro 15 minut v kuse prezentoval svůj marketingový plán a nikdo nic po celou dobu neříkal. Za prvé toho o marketingu moc nevím, takže jsem nejspíš většinu času plácal blbosti. A za druhé jsem měl takový ten pocit jestli mi vůbec někdo rozumí. Opět tu platí, že mladší studenti jsou v hodinách aktivnější, zatímco ti starší to mají silně na háku (i co se týče nějakých bonusových kreditů). Jeden zásadní rozdíl tu ale je - v trávení volného času. Vítejte ve světě, kde můžete obvykle legálně pít až v posledním roku vysoké školy. Tudíž to co si my prožíváme v posledních letech střední tu mají oni posunuté až na další stupeň vzdělávání. Samozřejmě i tady se lidé k alkoholu dostanou dříve, ale je to pro ně mnohem komplikovanější. V každém baru a i obchodu totiž nesmlouvavě kontrolují IDčka. Odtud tedy nejspíš pochází ta více zakořeněná “house-party” kultura. Mladší tedy spíš koukají na filmy, paří na xboxu či koukají na televizi. Starší a speciálně senioři (poslední rok studia) už většinou pijí jako duhy. U nás se pije první liga už od prváku. A ještě jeden rozdíl. Sporty. Těma tu žije drtivá většina všech studentů. Těžko potkáte někoho, kdo už na střední nehrál fotbal, lacrosse či třeba hokej. Mimochodem hrozně moc holek tu hraje soccer (náš fotbal). Všichni je tu milují, rádi je hrají, ještě raději sledují a pak si o nich povídají. A to jsme jen na škole, která má 2500 studentů. O 100 km dál v Madisonu má University of Wisconsin fotbalový tým, který každý zápas vyprodá 80 000 stadion. Na ČVUTu akorát každý řeší, jaký tělocvik si vybrat, aby to co nejvíce “ochcal”. Abych to shrnul. Naše mladá česká globalizovaná generace je prakticky identická s tou zdejší. Však jsme také povětšinou odkojeni jejich kulturou co se filmů, seriálů, muziky a vůbec internetu týče. Je tedy více než snadné se stát v kolektivu kompatibilním. Navíc narozdíl od ostatních cizinců mají evropani značnou výhodu v tom, jak jsou zde vnímáni. Zatímco lidé z Asie či třeba muslimského světa jsou tak trochu separováni do svých komunit kvůli často velice jiné kultuře, myšlení a i vzhledu (nemá smysl si něco nalhávat), my pocházíme z té části světa, která je skoro stejná, avšak máme jako bonus na dálnicích polonahé billboardy a alkohol konzumujeme už od začátku střední školy. Ostatně představte si kdyby k nám přijel američan (či i klidně někdo jiný z Evropy) a jako bonus mluvil dobře česky. Automaticky by se v jednotvárném českém prostředí stal zárukou toho, že se ten den dovíte něco zajímavého. P.S. Tento příspěvek jsem sepsal dnes kvůli domácímu úkolu, do kterého se mi ani trochu nechce. :)