Všechny články

První týden v Atlantě

První týden na novém místě je vždy tak trochu šílený. Nikoho neznáte, nevíte co se kde nachází, jste v úplně jiném prostředí a musíte urychleně zařizovat spousty věcí. Na druhou stranu je to také fantastická a intenzivní zkušenost.

Náš domeček
Náš domeček

Úplné vytržení z dosavadních zvyků, hození do vody, totálně mimo komfortní zónu, kterou si kolem sebe pečlivě budujete a střežíte. Příjezd do Atlanty jsem si proto takticky naplánoval už na 2 týdny před začátkem semestru a týden před “orientačním týdnem”, tak abych měl více času se nadechnout než se rozjede školní kolotoč.

Bydlím v menším domku blízko kampusu. Jsme tu celkem čtyři (tři Američani, GT doktorandi). Máme čtyři pokoje, dvě koupelny, kuchyň s obývákem a vše slušně zařízeno. Trošku horší je samotná čtvrť.

Stadion pro basket (kapacita 8600 lidí)
Stadion pro basket (kapacita 8600 lidí)

Ne že by se tu přímo střílelo na ulici, ale není to zrovna na nějaké noční procházky. Nicméně ostatní strany kampusu jsou ještě horší. Vítejte v Americe, zemi kde v centru metropolí jde často o kejhák. Byla i možnost se ubytovat přímo v rámci vymazleného kampusu, ovšem za předpokladu, že nevíte co s penězma. Bydlení mimo je totiž cca 2x levnější (platím $525 + $70 za energie a internet.)

Stadion pro americký fotbal (kapacita 55 000 lidí)
Stadion pro americký fotbal (kapacita 55 000 lidí)

Co první týden hodně ulehčilo je fakt, že už nejsem ve státech poprvé. Atlanta je sice hodně odlišná od Milwaukee, ale i tak to byl spíš pozvolný návrat do ztraceného druhého domova než kulturní šok. Také už jsou pryč časy, kdy jsem si hodinu nacvičoval před zrcadlem 5 minutový rozhovor, abych pak v reálu ze sebe něco vykoktal během 30s a na druhé straně se následně “ozvalo” jen zdvihnuté obočí. Ach ty první týdny v Milwaukee, kdy jsem si musel měnit propocené tričko po každém druhém rozhovoru a zvonící telefon mě strašil i ve snech. Za tohle bych svému mladšímu jazyky ignorujícímu já nejraději nafackoval.

Co jsem během prvního týdne dělal:

  • založil si bankovní účet
  • založil si nové telefonní číslo
  • zajel jsem do Apple Storu nechat si konečně po roce opravit telefon
  • vyřídil osobní check-in pro mezinárodní studenty
  • dodal chybějící transcript z Masdaru (první kopie leží po 2 měsících pořád někde na USPS poště, nechápu)
  • došel si pro GT studentskou kartu
  • nechal si odebrat krev na test tuberkolózy (chtěli ho, protože jsem se přiznal, že jsem v posledních pěti letech byl ve dvou rizikových zemích - Turecko a Gruzie, a tak jsem celkem hloupě přišel o $75)
  • obepsal několik klubů, do kterých bych se rád méně či více zapojil (volejbal, šachy, pinčes, world student fund…)
  • koupil si kolo (je tu všechno tak nějak daleko, nicméně vcelku přátelské vůči cyklistům)
  • ušel a uběhl 108 087 kroků aneb 87 km, v rámci obrovského kampusu i centru Atlanty
  • zmoknul až na kost, tak parádní a bleskovou buřinu jsem snad ještě nezažil, příjemné osvěžení během jízdy kole
  • protrpěl první ranní opici ze zdejšího “piva”

Příští týden pak proběhnou nějaké orientační semináře a registrace do jednotlivých hodin.

Univerzitní obchod (spodní patro)
Univerzitní obchod (spodní patro)

První dojmy ze školy? Čas na chlubení se. Můžu zatím hodnotit spíš jen zevnějšek (kampus) a ten je opravdu parádní. I když není Georgia Tech značka v Česku tak provařená jako MIT či  Stanford, jde o podobnou ligu. Georgia Tech má téměř identický počet studetů jako ČVUT (jen o 60 víc) a i shodné zaměření (primárně technická škola s převahou stavařů, strojařů, počítačů…). V kategorii technických univerzit (Engineering and Technology) nyní okupuje 10. příčku na světě a nechává tak za sebou velikány jako Harvard, Oxford, Princeton či Cornell… (ČVUT 173.) Mezi absolventy jsou dva držitelé nobelovek, prezident Jimmy Carter či třeba 31 NASA astronautů. Roční operativní rozpočet (bez investic typu nové budovy) je 37 miliard Kč, což je cca 20x tolik než má stejně velký ČVUT. Z toho navíc 20 miliard teče jenom do výzkumu. Pro srovnání celá ČR investuje do výzkumu 70 miliard Kč. Více fotek kampusu si můžete prohlédnout zde.

Takhle se každý den ucpe 16 proudů dálnice (odděluje GT a centrum)
Takhle se každý den ucpe 16 proudů dálnice (odděluje GT a centrum)

První dojmy z Atlanty? Je to obrovské město (metro přes 5 miliónů obyvatel). Je šíleně roztahané a očividně stvořené pro auta, což je blbé vzhledem k tomu, že vlastní auto nemám (pak obzvlášť doceníte motorizované amíky za spolubydlící). Hodně ale pomáhá kolo. Většina důležitých míst (vzdálenější okraj kampusu, supermarket, park v centru…) je v okruhu do 3 km, což je protivné pořád chodit pěšky, ale na kole je to už v pohodě). Je tu i městská doprava (metro a autobusy), ale je dost mizerná (Chicago či NYC jsou na tom podstatně líp). Hold není to nedostižná Evropa.

Velký centrální městský park
Velký centrální městský park

Po kampusu pak krouží 4 různé linky GT autobusů či shuttle přeprava (vše zdarma). Navíc vždy to jistí i parádní Uber, který je na této straně oceánu levnější než běžné taxi a jeho příjezdová doba bývá do 5 minut (v nejbližším okolí se totiž pořád motají desítky aut). Atlanta je město se vším všudy a to i včetně špatných a drsnějších čtvrtí. Není to turistické D.C., či hipsterské San Francisco, ale poctivá a odhalená Amerika, která si na nic nehraje. Mj. také je to město CNN, Coca-coly a The Walking Dead.

Zveřejněno 11. Srpna, 2015